Smrt v džínách

8. prosince 2009 v 17:04 |  Deníček
Před pěti minutami jsem sama sobě položila dost zajímavou otázku.
A to, jestli se bojím smrti.
Já jsem celý svůj život nechápala, proč se lidi tolik bojí vlastní smrti.
Toho, že odejdou.
Zvláštní, že se smrti bojí spíš nevěřící.
Já nevím... ale kdybych měla za chvíli umřít, myslím, že bych byla klidná. Smutná, ale klidná. Smutná proto, že jsem v životě nestihla to, co jsem chtěla. Ale asi, až bych to vydýchala, byla bych se smrtí smířená.
Ne, mě děsí něco jiného než smrt. Umírání. Bude to bolet? Budu sebou cukat a kašlat krev? Umřu v agónii a budu křičet o pomoc? Toho se děsím...
A taky toho, co bude dlouho dlouho po tom. Po smrti. Co mě čeká. Je opravdu možné, abych přestala úplně existovat? Aby už po smrti nebylo... nic? Tohle je stejně záhadné, jako přemýšlet nad tím, co je za Vesmírem.
Věřící v tom asi mají jasno... a já v sobě určitou víru v posmrtný život nezapřu, když mi to bylo vtloukáváno do hlavy už od malička. Staré pravdy těžko umírají. Ale přece jen mi to přijde torchu pochybné, že by existovalo Nebe a Peklo.
A i kdyby... kam bych šla? To by mě zajímalo. Osobně se nepovažuji za zlého člověka, ale co já vím...
Moje hříchy: samozřejmě hodně lžu... teda, jako malá jsem lhala, teď už jsem se naučila být upřímná. S krádeží na tom nejsem nijak...
Některým lidem jsem záviděla. A žárlila jsem. A některé jsem nenáviděla. A některé nenávidím tak, že bych byla schopná je zabít, kdybych věděla, že by mi to prošlo (ale pak by se asi ozvalo svědomí). Nadávala jsem kamarádům. Nadávala jsem prarodičům. Byla jsem sprostá a jsem sprostá furt, a to by asi zabralo největší místo v mém hříchovém listu =) ...dál... už mě nic nenapadá. Je toho dost, ale stejně se nepovažuju za zlého člověka, protože teď už všechno myslím dobře.
Tak jsem zvědavá, jak to se mnou po smrti dopadne (samozřejmě obrazně řečeno, zvědavá jinak vůbec nejsem).

Jak to máte vy? To bych ráda věděla, jestli to má někdo stejně jako já... :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Bojíte se smrti?

Ano 28.6% (2)
Ne 71.4% (5)

Komentáře

1 Rony Rony | Web | 8. prosince 2009 v 18:44 | Reagovat

Vlastně stejně jako ty. Smrti samotné se nebojím, spíš umírání a toho, co bude potom. Jelikož jsem vyrůstala v dost křesťansky založené rodině, tak je pro mě taky jasné to, co najdu za vesmírem. Ale samozřejmě sem tam nějaká pochyba se vloudí...jako ve všem :)
Těžko říct. Spíš se nad tím snažím nepřemýšlet.

2 Lenka Lenka | E-mail | Web | 9. prosince 2009 v 14:17 | Reagovat

Smrti se nebojím. Pár lidí o tomhle ví své.
Nebojím se toho, co je potom a umírání vlastně ani taky ne. O tom taky vím své.
A k tomu kam bych přišla...no, vyloženě zlý člověk nejsem, ale dobrý asi taky ne...

3 Teriasxxs Teriasxxs | 9. prosince 2009 v 15:25 | Reagovat

Rony: zajímavé, že má někdo stejný názor =) taky se snažím nad tím nemyslet, ale někdy to prostě nejde :D a včera jsem měla takovou divnou hloubavou náladu.

Lenka: Tak to se máš. A samozřejmě dobrý člověk jsi :D *tohle říká osoba, která tě zná z inernetu*
Uh, souhlasím, že jsem nakousla trochu psycho téma... :/

4 Lenka Lenka | E-mail | Web | 9. prosince 2009 v 17:56 | Reagovat

Teri:Dobrý člověk nejsem. Ale těší mne, že si to myslíš=))Nebudu tě od tohoto názoru zrazovat, ono to špatné časem vypluje napovrch samo=))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama